Zimování

Růže nemilují chlad

Na podzim musíme růže připravit na nastávající mrazivé počasí. Keříky zpravidla snesou bez úhony menší mráz do -5°C, ale za jasných zimních nocí, kdy teplota klesá k -20°C, by zcela jistě namrzly - a pokud by utrpělo i místo očkování, „kořenový krček“ - tak už by asi nikdy nevykvetly. Riziko namrznutí je větší u mladších výhonů a obecně při větší vlhkosti; pokud je růže poraněná, může se stát, že voda v ráně zmrzne a výhon potrhá.

Nejdříve odstraníme z okolí keře organický odpad (zejm. listy), vlastní zazimování provádíme především nakopčením – a to u záhonových růží. Hodí se k němu především kompost, spadané listí, respektive kombinace materiálů podobného typu. Nesmíme zapomenout růži nahrnout nejvíce kolem krčku, konce větví většinou stejně trochu namrznou. Tím vytvoříme kolem růže jakýsi krtinec, hromádka by měla být vysoká asi 20cm. Záhonky nejlépe ještě přikryjeme chvojím, naprosto nevhodný je jakýkoliv neprodyšný materiál, zejména igelitové tašky.

Pnoucí růže se musejí obalit přímo na opoře, nejlépe hrubou tkaninou, jutou, lnem, eventuálně chvojím. Do tkaniny možno případně zabalit slámu, vyschlé seno, nebo dřevitou vlnu. Podobný postup můžeme aplikovat i u stromkových růží, ty je v oblastech s drsnějším klimatem vhodné na zimu ohnout k zemi a částečně zahrabat (zejména spodek koruny), případně je dobré obalením chránit i kmínek. Na jaře, zpravidla na přelomu března a dubna, růže odzimujeme uvedením záhonků do původního stavu, nakopčení necháváme do pominutí mrazů.

Šlechtitelé za posledních sto let ušli velký kus cesty když postupně minimalizovali choulostivost, kterou zahradní růže zdědily po svých exotických předcích. Přestože údaj o mrazuvzdornosti není vždy uváděn, růže, které se prodávají dnes jsou vesměs odolné. Nakupujte vždy s ohledem na klima, pro nějž byla růže vyšlechtěna.