Zahradnické členění

Pro úplnost se v krátkosti zmíníme i o zahradnickém dělení růží, neboť růže mají v naší době zejména význam okrasný a při jejich výzkumu nezřídka spolupracují zahradníci a botanici ve vzájemné korelaci. Dále si dovolíme také připomenout význam konkrétních botanických růží pro vznik daných skupin růží kulturních.

Kulturní sorty i plané formy růží se v zahradnické praxi dělí do několika skupin, které vesměs nesouvisejí s botanickým systémem uvedeným výše. Růže je možno třídit dle celkového habitu a z něj vyplývajícího použití ve výsadbě, rozeznáváme několik základních skupin: záhonové růže, ty se dělí na keřové a vysokokmenné (tzv. stromkové růže), nebo na velkokvěté a mnohokvěté; sadové růže, mezi které řadíme většinu planých růží, růží historických a anglických; popínavé sorty; růže miniaturní a růže půdopokryvné, které mohou být také naočkovány na kmínku, a ty pak většinou označujeme jako růže smuteční. Každá ze skupin má své tradiční specifické využití a bývá vhodná pro určitá stanoviště, růže jsou také nezřídka určeny k pěstování k řezu.

Dalším způsobem, který se také hojně užívá je třídění dle příbuznosti, které má své botanické opodstatnění, ale nutno poznamenat, že tento způsob také není z cytologického hlediska akurátní, spíše se snaží postihnout určité funkční znaky a vlastnosti, které jsou příbuzným růžím společné. Rozlišujeme několik skupin, které mají často v názvu jméno druhu botanické růže, z niž vznikly. Tento systém se poměrně dynamicky vyvíjí, neboť šlechtitelé usilují o stále lepší kultivary, proto uvádíme namátkou názvy některých tradičních skupin kulturních růží:

  • portlandky - potomci R. gallica, R. damascena var. semperflorens a pravděpodobně některé odrůdy ze sekce chinensae, skupina starých růží ze začátku 19. století;
  • remontantky - dvakrát kvetoucí růže, jak je z názvu patrno, které byly přechodem mezi růžemi historickými a moderními, vznikly z křížení bourbonek a růží ze sekce rosa;
  • čajohybridy - potomci hybridů R. chinensis a R. odorata a skupiny remontantek, první skutečně moderní skupina, která vznikla v druhé polovině 19. století (prvním čajohybridem byla, dle tradice, Guillotova "La France");
  • pernetky - potomstvo čajohybridů a hybridů R. foetida, skupina, která vnesla mezi moderní velkokvěté růže žlutou barvu (pernetky a jejich bezprostřední potomci bývají náchylní vůči marsonii);
  • polyantky - skupina vzniknuvší po introdukci R. multiflora, charakteristická okoličnatým květenstvím, původní sorta "Gloire de Polyanthes" se dodnes udržela pouze jako lokálně zplanělá v místech, kde doslova "utekla ze zahrady"; polyanthybridy - výsledek křížení mrazuvzdorných polyantek a čajohybridu "Richmond";
  • floribundy - nejmodernější skupina mnohokvětých růží, získaná postupnou další hybridizací polyantek a polyanthybridů, zejména opět s čajohybridy;
  • lambertiánky - označení pro remontující pnoucí růže (starším pnoucím růžím se říká ramblery, často jsou však označení skupin používána promiskue);
  • anglické (nostalgické) růže - potomci čajohybridů a historických růží, vesměs remontující, mají všechny ctnosti moderních růží.