V ČR se vyskytuje řada více či méně udržovaných rozárií, zahrad a sadů s významnými výsadbami růží. Jejich společná hodnota spočívá v různorodosti. Je zajímavé sledovat rozdíly v sortimentu jednotlivých výsadeb, které jsou podmíněny i dostupností konkrétních sort v daných regionech. Určitou roli hraje i účel pro který byla daná zahrada vytvořena – rozárium v Hradci je soutěžní, sad v Lidicích pietní, kolekce v Průhonicích je vytvořená botaniky, rozárium v Olomouci je dílem zahradníků pro zahradníky atp. Proto stojí za to navštívit všechna zmíněná místa. Neméně krásné jsou však i drobné lokální zahrady a parky o kterých po desetiletí informuje i náš Zpravodaj.
Rozárium vzniklo z iniciativy výboru Rosa klubu a rozkládá se v Hradecké městské části Kukleny. Magistrát města významně přispěl k realizaci záměrů Rosa klubu a to i materiální pomocí. Tak vzniklo první a zatím jediné soutěžní rozárium na našem území; rozkládá se na ploše nějakých 25 arů a má trojúhelníkový půdorys. Je důležitou součástí evropské soustavy soutěžních rozárií a v poslední době se dočkalo také významného zájmu zahraničních šlechtitelů. Rozárium se může pochlubit velice aktuálním sortimentem, v soutěžních záhonech se můžete setkat i s růžemi, které jinak v ČR koupíte jen stěží. První hodnocení proběhlo v rozáriu v roce 1975 a tradice soutěží růží od té doby trvá. Kromě toho jsou organizovány i další přehlídky a akce v průběhu roku. Rozrostlo se i množství hodnocených kategorií a metody bodování byly upraveny ve spolupráci se zahradníky a botaniky podle standardů Světové federace růžařských společností.
Rozárium se na Petříně nachází na jeho samém vrchu, záhony s růžemi návštěvník spatří hned po vystoupení ze stanice lanové dráhy. Pokračují směrem ke Štefánikově hvězdárně a dále směrem na jih k horní části Kinského zahrady, část růžového sadu se nachází i při severní straně stanice. Rozárium vznikalo od roku 1932 až dosáhlo velikosti přibližně pěti a půl hektaru. Rozárium má tři v podstatě samostatné části (od severu na jih): quasiparter, kruhové rozárium a vějířovitou jižní část. V devadesátých letech prošel sad rekonstrukcí a byly vysazeny některé novější sorty. Zastoupeny jsou zejména růže velkokvěté a mnohokvěté, především v jižní části pak najdeme i množství růží pnoucích.
Sad byl založen v červnu roku 1955 na podnět britského spolku "Lidice budou žít". Připomíná, společně s památníkem a muzeem, vyhlazení a zničení Lidic nacisty; je tedy především místem pietním. Původní výsadba růží byla z větší části darem jednotlivých států. Sad zabírá plochu cca 3,5 ha je z větší části umístěn ve svahu. Původní projekt kombinoval růže s různými stromy – jalovcem, smrkem, borovicí, modřínem, dubem, lípou. Sad je zkrášlen původní sochařskou výzdobou. Půdorys a především skladba jednotlivých sort doznaly určitých změn během rekonstrukce v letech 2001-2. Podrobnější informace o obnově Růžového sadu v Lidicích jste si mohli přečíst ve Zpravodaji RK č. 85.
Rozárium Olomouc bylo založeno v roce 1972, je výsledkem spolupráce Rosa klubu, Flory Olomouc a města Olomouce. Růže jsou vysazovány ve skupinách podle typů, sadové růže jsou pak umístěny vesměs solitérně na travnatých plochách mezi záhony. Kolekce je cenná i tím, že obsahuje řadu sort domácích šlechtitelů. Rozárium má velmi solidní návštěvnost – a to také díky Floře Olomouc a především její letní části, kde mají růže tradičně výsadní postavení; pro inspiraci si sem jezdí profesionální zahradníci z celé Republiky. V posledních cca deseti letech se daří rozárium dobře udržovat a zvelebovat, jeho budoucnost je velmi nadějná.
Na základě výzvy Světové federace růžařských společností začal Rosa klub pracovat na vytvoření genofondového rozária českých růží. Ke spolupráci se ochotně nabídla Střední zahradnická škola v Rajhradě a kláštery v Rajhradě a Brně. Počítá se s tím, že by rozárium mělo vzniknout v nejbližších letech, započetí výsadby je naplánováno na rok 2008.
Průhonická sbírka je součástí velkorysého průhonického parku, růže jsou koncentrovány na výspě Chotobuzi a jedná se původně o dvě kolekce, které byly do Průhonic přemístěny. Zaprvé to byla Kláštěrského sbírka planých růží z Tróje, zadruhé sbírka kulturních sort ze sadu Peklov, vzniklý soubor byl ještě částečně doplněn z jiných zdrojů. Tak vznikla pod vedením profesora Svobody v roce 1963 kolekce, která existuje dodnes. Hodnotné a výjimečné, oproti jiným zahradám, je, že jsou významně zastoupeny i botanické druhy. Sbírka slouží i k výzkumným účelům a jako názorný dokument historie šlechtění růží. Šlechtění má ostatně v Průhonicích jistou tradici, vznikly tam hybridy jako 'Marietta Silva Tarouca', Rosa pruhoniciana nebo 'Pozdrav z Průhonic'. Park spravuje Botanický ústav Akademie věd, sbírka růží čítá necelých 700 kultivarů kulturních a téměř 200 taxonů a hybridů.
Vedle výše popsaných větších sbírek růží se na území ČR nachází řada menších kolekcí a porůznu vznikají další souvislé výsadby růží i v rámci existujících parků a zahrad. V roce 2004 vzniklo například menší rozárium ČZU v Praze. Snažíme se propagovat vysazování růží v městských parcích ve větších i menších městech se střídavými úspěchy. Na růže zaručeně narazíte i ve většině zámeckých zahrad v Čechách na Moravě i ve Slezsku.