Nebude snad překvapením, když konstatujeme, že na vysoké úrovni našeho růžařství mají v konečné instanci podíl konkrétní lidé. Vyzdvihněme jednak úsilí našich šlechtitelů, které je podrobněji popsáno níže, jednak práci organizátorů odborného života, kteří se rekrutovali a rekrutují nejen z řad profesionálních zahradníků, krajinářů a botaniků, ale také z okruhu amatérských milovníků růží.
Na organizaci a osvětě se podílelo mnoho lidí – v mezích činnosti příslušných spolků i individuálně udíleným poučením. Publikační činnosti se věnoval před válkou například Josef Mikeš, jehož "Dějiny zahradnictví" nikdy nevyšly (růže v nich má čestné místo), napsal ale také kolem 1500 článků a 14 monografií, mimoto sám vyšlechtil několik růží. Hlavní slovo při propagaci růží získal záhy po svém vzniku Rosa klub, není divu – soustředil prakticky všechny tuzemské kapacity v oboru. Od té doby stačila vyniknout nová generace odborníků – docent Bohumil Kavka, rhodolog Ivan Klášterský (jehož dílo bohužel není náležitě uspořádané) a jeho žák Dr. Václav Větvička. Členové Rosa klubu pak jistě znají Vladimíra Mölzera, Josefa Klimeše, Jaroslava Havlů, Viléma Waltera a mnoho, mnoho dalších ... Nakonec připomeňme zásluhy dlouholetého předsedy Rosa klubu, docenta Bohumila Jaši a přínos současného předsedy, Dr. Josefa Thomase.
Vysoká úroveň růžařství v ČR je však zejména přímým důsledkem práce "praktiků", zahradníků, školkařů, šlechtitelů. Především domácí šlechtění růží je pro sebevědomí národní odborné obce velice důležité, připomeňme si ty, kteří se mu věnovali.
Nejvýznamnější šlechtitelé jsou uvedeni níže, z ostatních jmenujme alespoň Němce Vincenze Bergera a Rudolfa Biera,Antonína Chalupeckého z Pchel, Josefa Malivu, Františka Zemana, Karla Kumštýře, Adolfa Nováčka a Františka Poustku z Horažďovic.
Jan Böhm,
Dr. Gustav Brada,
Rudolf Geschwind,
Josef Havel,
Josef Strnad,
Josef Urban,
Ludvík Večeřa
Syn jednoho z "otců zakladatelů" českého růžařství, Jana Nepomuka Böhma se narodil 25. 11. 1888 v Praze, zemřel v Blatné 4. 4. 1959. K zahradnictví byl veden odmala, po první světové válce založil školku v Blatné a začal se věnovat šlechtění, časem množil až milion keřů ročně. Kromě toho intenzivně propagoval růže - nejen knihami a články v časopisech, ale i kvalitními katalogy vlastních růží. Na trh uváděl, kromě svých novinek i výtvory ostatních šlechtitelů, přispěl k rozšíření např. Geschwindových růží. Böhmův podnik byl nakonec v roce 1952 nemilosrdně znárodněn.
Jan Böhm vyšlechtil přes sedmdesát růží, které získaly řadu ocenění (mj. 14 zlatých medailí), dodnes se zachovaly v některých evropských rozáriích.
Růže vyšlechtěné Janem Böhmem
Narodil se 26. 9. 1883 v Hroubovicích u Chrudimi, zemřel 8. 3. 1937 v Praze. Gustav Brada nebyl profesí ani školkař, ani botanik nebo zahradník. Patřil mezi nepočetnou hrstku (a to i ve světovém měřítku) amatérů, kteří se dostali až ke šlechtění vlastních růží, nutno dodat, že v případě Dr. Brady nadmíru úspěšnému. Gustav Brada se narodil na Chrudimsku, rodina ale záhy přesídlila na Moravu, o jeho mládí mnoho nevíme, studoval snad ve Vídni. Cestoval za obživou téměř po celém Balkáně, působil jako technolog v cukrovarech na území dnešního Maďarska, Bulharska, Srbska, aby nakonec zakotvil r. 1933 v českých Zdicích jako výrobní ředitel.
Byl, mimo jiné, členem Společnosti pěstitelů a milovníků růží a Verein deutcher Rosenfreunde, v jehož "Rosenzeitung" odborně publikoval. Růže začal šlechtit snad v Maďarsku, ale výsledků se dočkal převážně až během svého působení ve Zdicích. Jeho růže byly povětšinou k dostání u jeho dlouholetého přítele, Jana Böhma – ten také uvedl na trh sadovku Poema, Bradovu nejslavnější růži, která se dočkala i mezinárodního ocenění, finanční odměnu, kterou mu poslali z Paříže šlechtitel věnoval chudým dětem.
Růže vyšlechtěné Dr. Gustavem Bradou
Je příznačné, že se o osobnost Rudolfa Geschwinda přetahují Češi, Slováci, Maďaři a Němci, každý z těchto národů si může nepochybně nárokovat svůj "kus" Geschwinda, ilustruje to jen složitost společné historie.
Narodil se 1829 v Hředle, zemřel 1910 v Krupině na dnešním Slovensku. Povoláním byl lesník, ale proslavil se zejména jako šlechtitel růží, speciálně mrazuvzdorných sadovek. Vyšlechtil přes 130 vynikajících odrůd (některé prameny uvádějí i mnohem vyšší čísla), jeho růže měly to štěstí, že se staly poměrně známými i v evropském měřítku a některé jsou dodnes zastoupeny např. v Sangerhausenu a v L´Hay. Světově známou se pak stala "Gruss an Teplitz", která se dočkala oficiální pocty v roce 2000.
Geschwind pochopitelně také publikoval (čtyři odborné monografie a řadu článků), nejznámější jeho knihou je "Hybridizace a pěstování semenáčů" z roku 1864.
Růže vyšlechtěné Rudolfem Geschwindem
Narodil se 10. 3. 1930 v Hlavňově u Soběslavi, vyučil se zahradníkem v Tučapech, celý život se věnoval zejména pěstování růží. Po únoru 1948 byla rodina Havlových, v souvislosti s kolektivizací, perzekuována, s nepřízní režimu se poté Josef Havel střetl ještě několikrát. Založil školku v Budislavi, později pracoval v Tučapech a nakonec začal pěstovat růže v Hlavňově, povedlo se mu mj. podchytit několik barevných mutací (viz níže). Zúčastnil se řady soutěží v cizině, nutno dodat, že se značným úspěchem. (Za Nette Ingeborg dostal kupříkladu zlatou medaili v Římě.)
Josef Havel sbírá vše, co souvisí s růžemi, dlouhá léta se také věnuje jejich fotografování.
Růže vyšlechtěné Josefem Havlem
Narodil se 19. 4. 1904 v Brně, zemřel 7. 7. 1981 v Rosicích u Brna. Vyrůstal v rodině se zahradnickou tradicí, sám se zahradníkem také vyučil - od roku 1926 pěstoval růže v Rosicích, udržoval čilé kontakty s významnými firmami v Německu, Rakousku i Francii, zásadně tak přispěl k introdukci řady odrůd na naše území. Získal na 30 nových sort, na jeho úspěchu se podílela celá jeho rodina.
Růže vyšlechtěné Josefem Strnadem
7. 1. 1928 se narodil v Bošovicích, zemřel 28. února 2003 v Hajanech. Josef Urban stojí za úspěchy šlechtitelské stanice v Želešicích, kde pracoval od roku 1954. Od šedesátých let získal, později i za pomoci syna, 43 uznaných novinek, velká část z nich je dodnes běžně k dostání ve většině školek u nás. (Koré, Bobravka, Pax, Světlana ..., téměř každý má v zahradě alespoň jednu z nich.)
Josef Urban byl aktivním členem Rosa klubu a významně se angažoval v rámci spolkového života.
Růže vyšlechtěné Josefem Urbanem
Narodil se roku 1918 ve Velkém Meziříčí, zemřel předčasně v Praze, v roce 1975. Byl vyučeným ovocnářem, ale věnoval se Výzkumném ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích především růžím. S obdivuhodnou akribií zkoumal progresivní metody šlechtění a pěstování růží, výsledky své práce průběžně publikoval. Věnoval se testování světového sortimentu a pochopitelně i šlechtění, vytvořil téměř dvacet nových sort, ne u všech stihl, bohužel, osobně dokončit uznávací řízení.
Velice záslužná je pak Večeřova činnost na poli organizace odborného života, připomeňme, že byl jedním z hlavních iniciátorů založení našeho Rosa klubu.
Růže vyšlechtěné Ludvíkem Večeřou